Klimkovi.FotoPozdraF.cz

Lidi, my se tu máme krásně. Fakt. Žije se nám tu dobře a jak je u nás zvykem, všechno se vyvíjí a mění, celý svět kolem nás, tedy náš svět a my s ním :)

Na předešlých spotech tady na blogu je vidět, že tu nejsme sami a že tu máme prima kamarády (oslava výročí svatby v Brouku, narozeniny kamarádů na Vyšehradě, geekparty). A to je vele-důležitá věc, bez které by nás to tady v Práglu zdaleka tak nebavilo. A nejen, že máme správné partičky bezva lidí tady v Praze, ale nezanevřeli na nás ani kamarádi z Moravy, z Beskyd (Dave s Péťou, kámoši od Těšína). Takže je to super. A s těma našima kámíkáma my tady sportujeme, paříme, bavíme se, hrajeme stolní fotbálek a diskutujeme o všemožných divných internetových a kompjůtrových tématech, které nás, geeky (divní lidi od IT), tolik baví. Díky Bohu za to.

Práce, to je druhé povídání, kde by toho bylo opravdu moc, protože v posledních týdnech máme v této oblasti spoustu nového. Jarča se rozhodla skončit v Maternii, kde se od února starala o marketing e-shopů s kontaktními čočkami. V souvislosti s tímhle rozhodnutím začala intenzivně řešit i to, na jakou práci má vlastně talent, v čemž ji pomohla skvělá koučka Lenka Černá. Aby to náhodou nebyla nuda, tak i já jsem se rozhodl, že to zabalím v mBank. Jarča bude v zaměstnání končit s koncem listopadu, já s koncem prosince. Na první pohled se může zdát, že to, že končíme v zaměstnáních skoro současně, je dost pošetilé. A já netvrdím, že není. Každopádně je pravda, že současný stav nám ani jednomu nevyhovuje a vše má své důvody. Co budeme dělat dál, to se zatím přesně neví, ale oči máme otevřené a naše malá poradenská firma PPCguru.cz je velice slušně rozjetá (na to, že se ji věnujeme jen ve “volném” čase při zaměstnání), takže věříme sobě, věříme příležitostem a schopným lidem, kterých je kolem nás dost a dost a taky Bohu, že nás nenechá chcípnout hladem :)

A na konec něco trochu hmatatelného aneb co by to bylo za spot na našem blogu, kdyby v něm nebyla žádná fotka z našeho života. V našem hnízdečku na Proseku se událo pár hezkých změn, které jsem zdokumentoval.

Když jsme v únoru přišli do Prahy, vypadal náš byt tehdy úplně jinak.

Postupně jsme si jej vylepšovali a doplňovali nějaký ten nábytek, aby se nám tu žilo líp. Protože místa v bytě bylo dost, jen bylo trochu prázdné a my neměli pořádně kde pracovat, začali jsme nejdříve řešit tento problém. Díky Jarčině důvtipu, akčnosti a kutilskému talentu jsme dali na papír rozměry pracovního stolu dle našich představ a za pomocí fakt ochotných týpků z nedalekého OBI a desek, které nám na míru nařezali, vznikl náš pracovní stůl (ten velký ve tvaru písmene “L”):

 

Nedávno zase kamarádka potřebovala odprodat pár kusů svého nábytku. Úplnou náhodou zrovna ty její kousky dotvářely to, co nám tu pořád ještě chybělo a do našeho interiéru to jak barevně, tak stylově zapadalo. Dobrá cena, vyhovující řešení a navíc pomoc kamarádce, která se nábytku potřebovala zbavit, to se prostě neodmítá. A tak se stalo, že se v našem obýváku objevil stůl u gauče (co je na něm slivovice), vysoká skříň s barem (co je o ni opřená kytara) a rohový stůl, na kterém je kytka, moje pracovní lopata, vevnitř repráky a další drobnosti. Tož machrovinky, ne? :)

 

Mějte se fajn a napište :)

Velká sešlost na Búřově, kde se slavily narozeniny 5 lidí.